Volvo Praha
Prodej aut Volvo - Auto Průhonice

Problematika financování vozidel při nákupu do firem je stále živá. Vyvstává otázka, zda se rozhodnout pro leasing nebo úvěr, a jak se to má s následnými daňovými povinnostmi. Proto jsme se zeptali daňového poradce Jiřího Kunsta z poradenské firmy HLB Proxy, a.s.

Jaké jsou hlavní rozdíly mezi leasingem a úvěrem, a můžete nám říci, který z nich je lepší?

To rozhodně ne, kdyby byl nějaký způsob výrazně lepší, jistě by na trhu časem převládl. Důležité je rozhodovat se podle priorit firmy, hlavně co se dopadu na daně a účetnictví týče. U leasingu je po dobu splácení automobil majetkem leasingové společnosti, u finančního leasingu dojde po splacení k jeho převodu, u operativního nikoli, takže se jedná o čistý pronájem. U úvěru se auto ihned stává vaším (respektive firemním) majetkem. Věřitelé však mohou vyžadovat jistou formu zajištění úvěru.

Jak se tyto dva způsoby liší co do daňových a účetních záležitostí?

U leasingu z hlediska daně z příjmů platí, že je-li pronjatý automobil využíván k podnikání, jsou leasingové splátky za něj při splnění dalších zákonných předpokladů (např. trvání smlouvy, odkupní cena, způsob využití) daňově uznatelným nákladem. U finančního leasingu počítejte po podpisu smlouvy s tím, že první platba bude podstatně vyšší než ty následující. Její dopad do účetnictví je různý, záleží na tom, zda se jedná o zvýšenou splátku, zálohu na budoucí splátky, nebo jde o zálohu na budoucí koupi automobilu. V případě, že se jedná o zálohu na budoucí koupi, měla by se její hodnota objevit mezi zálohami na pořízení majetku v aktivech firmy. V žádném případě tedy tato položka nevstoupí jednorázově do nákladů. Do nich jednorázově nevstoupí ani zvýšenásplátka či záloha na budoucí splátky, obě tyto položky musí být rozloženy poměrně do jednotlivých let, po které leasingová smlouva trvá. S ohledem na odlišný způsob zacházení s první vyšší platbou leasingu je proto nutné si pečlivě pročíst leasingovou smlouvu.

U úvěru se do nákladů promítá jeho kupní cena prostřednictvím odpisů rozložených do období pěti let. Výši odpisů v jednotlivých letech určuje zákon o daních z příjmů a dává přitom na výběr mezi zrychlenou a rovnoměrnou formou odpisování. V tom prvním případě, jak už napovídá sám název, je výše odpisů vyšší v prvních letech a ve druhém případě je zhruba stejná po celé období pěti let. Kromě odpisů se v daňově uznatelných nákladech objeví rovněž i úroky z úvěru či půjčky a dále pak výdaje spojené s provozem automobilu.

Když už auto ve firmě máme, jak je to se zdaněním automobilů, které firma poskytne zaměstnanci k soukromým účelům a přitom nese veškeré náklady na jeho provoz?

Zákon o daních z příjmů pro tento účel zavádí speciální fikci, podle které se za příjem zaměstnance považuje částka ve výši 1 % vstupní ceny vozidla, a to včetně daně z přidané hodnoty bez ohledu na to, zda si firma nárok na odpočet daně uplatnila či nikoliv. A nerozhoduje ani to, zda firma vozidlo vlastní již tak dlouho, že je dávno odepsané. Vždy se vychází ze vstupní ceny včetně DPH. Vypočtená částka se pak zaměstnanci za každý, byť jen započatý, kalendářní měsíc zdaní ve mzdě. Bude-li pak vstupní cena automobilu natolik nízká, že procento z ní bude činit například jen několik set korun, přidaní se zaměstnanci jako příjem částka ve výši 1 000 Kč.

Kromě daně se z této částky odvede i pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Má-li firma vozidlo na leasing, vychází při stanovení jeho pořizovací ceny z ceny, kterou u daného vozidla eviduje leasingová společnost. V těchto případech by si ji proto firma měla nechat od leasingové společnosti potvrdit.